Nyní mnoho lidí čelí problémupsaní recenze. Obzvláště často se tato potřeba objevuje u studentů a výzkumných pracovníků. Často jsou přezkumy zaměňovány s recenzemi. To je velká chyba, protože tyto dvě formy vyjadřování názoru na nějakou práci mají zásadní rozdíly. Neznalost těchto nuancí je plná projevem nevědomosti a nevědomosti ze strany autora. Mělo by však být poznamenáno, že recenze není esej o volném tématu. Má jasný plán a musí mít určitý obsah. O těchto a mnoha dalších nuancích psaní prací v tomto žánru a bude diskutováno v článku.
Slovo "recencio" z latinského jazyka je přeloženo jako "vyšetření, prohlídka". Termín byl stanoven v literatuře na křižovatce devatenáctého a dvacátého století.
Přezkum je považován za jeden z žánrů kritiky v literatuře. I přes zdánlivou jedinečnost je však rozdělena do několika hlavních typů.
1. Přezkum může být napsán formou eseje. Autor v tomto případě popisuje jeho dojem z knihy. Ale taková slabika nemůže být písemná revize vědeckého článku. Příkladem je přehled některých literárních uměleckých děl. Esej je nejčastěji psán formou lyrické meditace.
2. Novinový nebo kritický článek malého rozměru lze také představit jako přehled článku. Příklad takové práce lze nalézt ve vědeckých časopisech, kde jsou diskutovány aktuální literární a sociální problémy.
3. Jiný druh tohoto žánru je autoreview. V tomto případě sám autor popisuje stručný význam své práce. Autorství lze doplnit poznámkami k informacím obsaženým v hlavní části práce.
4. Rozšířená anotace se nejčastěji používá jako recenze článku. Příklad takového formuláře musí nutně obsahovat informace o významu díla, charakteristikách psaní, jakož i o hlavních zásluhách a nedostatcích práce.
5. Posledním typem tohoto žánru je zkouška, kterou napsal student, aby zhodnotil míru pochopení jakékoliv práce, kterou vykonal. To může být přezkum článku. Příklad psaní lze nalézt v učebnici.
Jelikož přezkum je vědecká nebo literární práce, musí obsahovat určité části.
1. Podrobný popis předmětu analýzy. Nezbytně s uvedením žánru, autora a hlavních charakteristik díla, jako je styl, objem a použité metody analýzy (je-li to vědecký článek).
2. Autor recenze by měl odůvodnit relevanci tématu, na kterém je dílo napsáno.
3. Přehled představuje hlavní myšlenku této práce. To je to, co autor chtěl ve své práci říci.
4. Přezkum musí obsahovat stručný popis práce. Posuzovatel je povinen poskytnout obecný popis díla s uvedením jeho klíčových bodů.
5. Nedostatky by se měly také zmínit o přezkumu článku. Příklad: nedostatečný počet informačních zdrojů nebo použití irelevantních údajů atd.
6. A na konci přezkumu je třeba vyvodit závěry. Měly by být stručné a jednoznačné. Závěry by měly obsahovat informace o vědecké nebo umělecké hodnotě díla.
Velmi často je přezkum zaměněn s recenzí. Ale je to špatné, protože tyto dva žánry mají výrazné rozdíly. Přezkum musí obsahovat všechny výše uvedené body. Zatímco stahování je jen krátký popis práce bez podrobné analýzy. Recenze jsou mnohem častější než recenze článku. Příklad přehledu je krátký popis, který se objeví na konci nebo na začátku libovolné knihy. Jejím cílem je pouze zdůraznit hlavní myšlenku práce a její stručný popis.
Docela často vzniká otázka: "Jak píšeš recenzi článku?" Příklad přezkumu lze nalézt ve vědeckých časopisech, ale přesto je pro správnou kompilaci nutné znát základní principy a nuance jejího psaní.
Nejdůležitější pravidlo, které se musí naučitkaždý hodnotitel, je, že přezkoumání by mělo být vždy odůvodněné a odůvodněné. Číst jakýkoliv výrobek pro čtenáře (ať už vědecké nebo umělecké) může jednoduše vyjádřit své myšlenky slovy „jako“ kdyby „nelíbí“, „věřit“ nebo „tomu nevěřím“. Referent musí nutně podpořit svůj názor argumenty.
Pokud hodnotitel předloží hypotézu,na rozdíl od názoru autora to musí zdůvodnit. Je však důležité si uvědomit, že recenze je jen krátkou analýzou článku nebo knihy. V této práci jsou abstraktní úvahy o jiných článcích, knihách apod. Nepřijatelné. V přehledu je o této práci pouze názor.
</ p>
